Poloha a přírodní podmínky v obci a okolí

Obec Jívová byla založena v oblasti Nízkého Jeseníku, v poměrně značné nadmořské výšce 571 metrů n. m., na jedné ze zdejších vyvýšenin, severně od vrcholu hory Jedová ( 633 metrů n. m.), v prostoru na severovýchod od Olomouce a východně od nejbližšího města Šternberka.

Jeho vznik byl podmíněn polohou na pradávné cestě z Olomouce přes Dolany směrem k Moravskému Berounu a dále do Slezska k Bruntálu a Opavě. Tuto cestu ještě dnes připomínají při silnici od Dolan a Vésky osamoceně stojící domy Dolní a Horní Bouda, kdysi zájezdní a ubytovací hostince před a na vrcholu velkého stoupání k další možné zastávce v Jívové.

Katastr obce si lze představit jako náhorní kopcovitou krajinu, která poměrně strážně spadá na jihu a jihozápadě do povodí řeky Moravy, na východě a jihovýchodě do hluboce zaříznutého údolí řeky Bystřice s železniční tratí a dvěma bývalými mlýny, na západě také do hlubokého údolí Bělkovického (Trusovického) potoka, nad nimž kdysi stál na skále významný hrad Tepenec (540 metrů n. m.). Jívovské náměstí je položeno ve výšce 600 metrů n. m., což je relativně hodně vysoko.Katastr ve značně velkém rozsahu 1543 hektarů je ve střední části vyplněn po svazích rozmístěnými poli, zčásti pak, zejména na okrajích směrem na jih a k údolím Bystřice a Bělkovského potoka, poměrně rozsáhlými lesy, i když je zřejmé, že kraj byl dříve daleko víc pokryt lesním porostem než nyní. Celá krajina působí jako zemědělský ostrov uprostřed kopců, orámovaný lesy a s výraznou dominantou jívovského kostela sv. Bartoloměje a domovní zástavbou v okolí náměstí obce a odtud podél na všechny světové strany se rozebíhajících silnic. Na rozdíl od mnoha jiných sídlišť v jesenických horách s usedlostmi rozsetými samostatně po svazích se u jívovského intravilánu (obývané části katastru) jednalo od počátku o soustředěnou zástavbu s domy postavenými hned vedle sebe, většinou se štítem hlavní budovy směrem k cestě a s hospodářskými budovami vzadu, které obklopovaly obdélníkový dvůr i když u chalupnických stavení se uplatňovaly i budovy s hlavní frontou k místním cestám. Místo typické vesnické návsi zde vzniklo poměrně velké obdélníkové náměstí s kostelem na jedné a radnicí na druhé straně.

Terén se zvedá hlavně k severovýchodu, k Hraničným Petrovicím (Hraniční kopec ve výšce 637 m n. m.) při silnici ze Šternberka k Moravskému Berounu, i když z údolí Moravy je již zdálí nejlépe viditelný vrch Jedová, který se zvedá na jižním okraji katastru směrem k Pohořanům.V okolí obce se nachází celá řada dalších vyvýšenin a kopců, na západě Tepenec, Koruna a Uhlířský vrch, na severu Skalice, Petrovská a Malý kopec až po Hraniční a nejvyšší Babu směrem k Domašovu nad Bystřicí, na východě Kupa, Špičák a Mlýnský vrch, z nichž všechny převyšují 500 některé i 600 metrů nad mořem. Jívovský katastr sousedí na severu s katastrem Hraničných Petrovic a potom (podle hodinových ručiček) s katastry Domašova nad Bystřicí, Bělé, Smilova, Hrubé Vody, Vésky, dnes součástí Dolan, a Domašova u Šternberka.

Vzhledem ke zvláštnímu vedení katastrálních hranic se obce Jívová nedotýkají katastry sousedních či blízkých obcí Pohořany, Bělkovice a Lašťany, s chatovou osadou v Bělkovickém údolí, ani nedaleko Těšíkova se známým prameništěm Těšíkovské kyselky, jenom lom Tepenec patří ještě těsně na západní okraj katastru Jívové. Zmíněné bývalé hospody Dolní a Horní Bouda již patří do katastru Vésky (/Dolan) a Pohořan. Na východě zase tvoří katastrální hranici řeka Bystřice (nazývaná též Bystřička), takže do jejího rámce sice náleží ještě pro soukromé potřeby upravený Panský mlýn, zatím co bývalý Magdalenský mlýn s dalšími přístavbami za řekou slouží dnes jako školící a rekreační vojenský objekt na západním okraji vojenského újezdu Libavá. Nedaleko od nich byla umístěna původní a nyní i nová železniční zastávka na trati z Olomouce do Moravského Berouna, Krnova a Bruntálu. Luční mlýn při cestě z Jívové k železniční zastávce byl po roce 1945 také zastaven a jeho pozůstatky byly přestavěny na obydlí.

Bylo poměrně nezvyklé, že obec nebyla založena u většího vodního toku, kromě místních vodních zdrojů, a mělo vždy značné problémy se zásobováním vodou. Studny zde musely být často hloubeny až do dvaceti metrů. I když v katastru Jívové pramení několik potůčků a potoků, jediný větší je v obecní kronice označován jednoduše jako „jívovský potok“. Napájel v minulosti rybník a náhon u Lučního mlýna, odkud pak směřoval k řece Bystřici.

Podnebí v Jívové je a vždy bylo poměrně chladné a drsné. Podle zjíštění obecního kronikáře na počátku padesátých let tohoto století zde průměrná roční teplota dosahovala jenom 15°C a zimní -6°C. Přitom ale existovaly rok od roku značné výkyvy a v zimě najednou napadlo tolik sněhu, že to odřízlo obec na několik dní od okolního světa. Ve známé mrazivé zimě 1928-1929 zde klesl teploměr až na 35 stupňů pod nulou, ale necelé dva roky před tím se zase rtuť vyšplhala až na teplotu 35 stupňů. Vzhledem k náhorní poloze často znepříjemňovaly život zdejších obyvatel poměrně silné větry, zejména od severovýchodu. Přitom průměrné roční srážky se pohybovaly jenom kolem 530 mm, tj. méně než v průměrných podmínkách celého kraje.

Zadáno: 2011-08-30 12:25

Dotčená obec: Jívová

Zobrazeno 2433x

Zadal: Martin Dvořák
E-mail: martin.dvorak@olomouc.cz
URL: http://jivova.g6.cz

Odtvítovat Sdílet přes facebook Odeslat e-mailem


HLEDAT