S Miladou Sokolovou o kultuře, zvonkohře a muzeu oděvnictví

Milada Sokolová patří mezi nové tváře prostějovského veřejného dění. Znovu založila Okrašlovací spolek města Prostějova, spolupořádá řadu kulturních akcí a zabývá se i nejrůznějšími charitativními projekty. Odpověděla na několik otázek spojených nejenom s kulturou ve městě.

Jak se díváte na stav kultury v Prostějově?

Prostějov je kulturním městem, v němž v posledních letech vzniklo mnoho nových aktivit, jako bylo letošní úspěšné Prostějovské léto. Takové akce nám závidí v širokém okolí , protože třeba v Přerově nic takového neprobíhá.

Co nám naopak v kulturní oblasti chybí?

Neřekla bych, že tu je nějaký nedostatek. Těší mne, že Prostehované přijímají kulturu, chodí do divadla či na koncerty, ale je zároveň skvělé, že se také řada z nich přímo zapojuje do kulturních aktivit města. Působí tu na tomto poli jen namátkou pěvecký sbor Orlice, mateřská centra, loutkové divadlo Starost, hanácké obce, Point, divadelní klub Historia či Kloboukový klub, které všechny přispívají ke kulturnímu rázu Prostějova. Jejich aktivity bychom proto měli podpořit a motivovat občany, aby zakládali další podobná sdružení. Mým cílem je podpora spolků, které již na území města působí a které přispívají ke kulturnímu rázu Prostějova. Podporu města si ovšem zaslouží i organizace, které jsou orientovány na další prospěšné činnosti. Mezi ně bych zařadila například mateřská centra.

co může město udělat pro rodiny s dětmi?

Při rozvoji města nemůžeme zapomenout na žádnou generaci. V případě rodin s dětmi by město určitě mělo podporovat mateřská centra a pokračovat v opravách a budování nových dětských hřišť. Tématem je jistě i dostatek míst ve školkách a jeslích.

Zapomenout ovšem nemůžeme ani na nejstarší generaci. Jako národ stárneme a musíme tomu přizpůsobit nabídku služeb ve městě. Pracuji jako dobrovolnice sdružení ADRA a znám proto situaci našich seniorů. Do budoucna se neobejdeme bez rozšíření služeb orientovaných právě na seniory. Musíme proto hledat vhodná řešení, vhodné prostory a mít jasnou koncepci.

vraťme se ještě na chvíli kultuře. Může mít pro město širší přínos?

Určitě. Kultura může vedle „okrášlování“ duší Prostějovanů také přitáhnout další návštěvníky města, kteří tu nechají v našich obchodech a restauracích své peníze a podpoří tím pracovní místa v Prostějově. Prostějov má v tomto ohledu velký potenciál: krásné město, dobrá dopravní dostupnost i pěkné okolí. A nemohu nepřipomenout nádherné a celostátně ceněné architektonické památky, ke kterým patří Národní dům nebo radnice.

Často se mluví o tom, jak zviditelnit Prostějov. S nadsázkou je možné říct, že ve vzdálenějších koncích republiky si nás stále lidé pletou s Přerovem. Co se s tím dá dělat?

Myslím, že musíme vsadit na to, co je ve městě tradiční a umět to prodat. Jestli platí, „co Čech, to muzikant, pak v Prostějově vždy platilo „Co Prostějovačka, to švadlena“. Velkou příležitost proto na tomto poli vidím v oživení myšlenky založení muzea, které by podtrhlo tradici Prostějova jako města módy. Muzeum oděvnictví by městu určitě slušelo. Musíme využít, že si nás stále lidé spojují s označením město módy. Tak jako třeba ke Kopřivnici patří muzeum automobilů, nebo u nás v kraji v Hanušovicích otevírají muzeum pivovarnictví, do Prostějova by návštěvníky mohlo lákat muzeum zabývající se tradicí šití oděvů.

Jak ale takové muzeum založit? Má na něj město dostatek prostředků?

Muzeum oděvnictví nebo třeba Muzeum módy nemusí být podle mého názoru nutně městkou institucí, ale může vzniknout třeba jako další občanská aktivita, kterou město jen v rámci své bohaté grantové politiky podpoří. Věřím, že se najde dostatek nadšenců, kteří tomuto nápadu dokážou vdechnout život a reálnou podobu. Pro umístění muzea se nabízí třeba část zrekonstruovaného prostějovského zámku, který se již brzo stane dalším z kulturních center města.

Jak rychle by mohlo Muzeum módy vzniknout?

S jeho založením bychom si měli pospíšit, protože jinak to může dopadnout jako v případě sbírky historických kočárů, kterou vytvořil pan Obr a jeho sdružení Milord. Tuto dnes i evropsky ojedinělou atrakci „vyfoukli“ Čechy pod Kosířem. Ostatně na letošním festivalu kočárů Josefkol byl slyšet vtip: „Víte, kde je Prostějov? No to je přece to město vedle Čech pod Kosířem“. Tak strašné top samozřejmě není, ale malé varování ten žert obsahuje.

Muzeum módy by přitáhlo nejenom návštěvníky, ale určitý impuls by mohlo přinést i výrobě oděvů ve městě. Takže nemůžeme váhat.

Jak ještě přilákat do města výletníky?

Při lákání návštěvníků bychom se mohli zaměřit i na zviditelnění rodáků a osobností města. Pomoci mohou i zdánlivé maličkosti jako leták městského informačního centra a o slavných Prostějovanech nebo lepší propagace města na veletrzích cestovního ruchu. Osobně se mi líbí i myšlenka na zřízení zvonkohry v podloubí radnice. Je to také již starší nápad, ale pro mne to je příklad snahy udělat Prostějov ještě zajímavějším. Když něco takového zrealizujeme, dostaneme další atrakci, která bude město charakterizovat.

Přišla jste také s nápadem na změnu označení prostějovských ulic. O co jde?

Věřím, že zatraktivnit město by mohla i úprava cedulek, které označují jednotlivé prostějovské ulice. Doplňme na ně vždy po kom, případně po čem, byla ulice pojmenována. Nechtěla bych, aby se cedulky hned vyměňovaly. To by něco stálo a bylo by to zbytečně nákladné. Stačí na úpravu pamatovat u těch, kteří se budou vyměňovat. Časem by se i na ty staré mohly přidat také nálepky s tímto označením.

Sama bydlím na Vrlově ulici a kolik z nás ví, že byla pojmenována po Josefu Vrlovi, který ve městě zřídil první prostějovskou knihtiskárnu,“ přibližuje svůj další nápad Milada Sokolová, která chce, aby prostějovská kultura zažívala rozkvět i v dalších letech.

Prostějovský Večerník, 11. října 2010

Zadáno: 2010-10-14 22:41

Dotčená obec: Prostějov

Zobrazeno 2258x

Zadal: Zbyněk Klíč
E-mail: zbyna.klic@seznam.cz
URL:

Odtvítovat Sdílet přes facebook Odeslat e-mailem


HLEDAT